Polemizování

Ahoj Všichni,

tenhle článek jsem původně neměla moc v plánu, ale nakonec jsem si řekla, že by to bylo fajn.
Poslední dobou tu moc nejsem, není to proto, že nemám nápady, nebo nekoukám na filmy, ale je to kvůli tomu, že nemám poslední dobu moc čas. Jsem pořád někde a hlavně jsem dostala velikou příležitost, podílet se jako asistent produkce na natáčení jednoho pořadu.

Řekla jsem si, že by bylo fajn, aby jste o tom věděli. Jakmile budu mít alespoň trochu času, mám v plánu dál psát, takže ještě chvíli vydržte a dočkáte se. 

Určitě se podívejte na projekt, na kterém jsem dostala nabídku pracovat:  Značková Show

https://www.youtube.com/channel/UCxwwKimAOW6xi-Nb6tfk_Uw?utm_content=bufferbf762&utm_medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer

Jedná se o zhruba 10 minutové videa, takl show, která má za úkol pomáhat charitám, takže určitě sledujte, ať víte, na čem zrovna dělám. Přeci jenom můj první název blogu byl Katies World :D

Mějte se krásně a sledujte mě i Značkovou Show,

sledujte, komentujte, koukejte na filmy a čtěte knížky,

Vaše Katie

A Little Chaos ( Králova Zahradnice )

"Co si člověk neudělá, nemá..."

Celkem pohodový film, který popisuje krásy života za vlády Ludvíka XIV. Je to film z roku 2014. který si myslím docela stojí za to se na něj podívat. Film je pro všechny, kdo mají alespoň malinko rádi historii z hezčího pohledu, než jaký vám dají někteří učitelé dějepisu.

Film vypráví o životě na dvoře Ludvíka XIV. Ten není vždy tak veselý a skvělý, jak si spousta lidí představuje. Za vší maskou, slávou a hezkými slovy se skrývá zrada. Většinou jsou to právě ženy, které se nejvíce parádí, nosí honosné šaty, na hlavu si přidělávají nesmyslně velké paruky atd.  Jednou je mladá Sabine de Barra (Kate Winslet) povolána, aby se stala královou zahradnicí a aby zhotovila zahradu nevídané krásy. Nemá před sebou jednoduchý úkol. Musí totiž zhotovit zahradu podobnou ráji, protože král (Alan Rickman) má rád dokonalost a samý detail. Aby se s tímto nejednoduchým úkolem poprala, bude muset prokázat, že se nebojí pořádné práce a bude potřebovat silné ruce, aby se dokázala prodrat až ke svému cíli. Dokáže Sabine zvládnout její náročný úkol?

Film na mě zapůsobil docela kladně. Mám ráda, když je historie vykládaná takovýmhle způsobem. Nemám ráda nudné přednášky o tom, co se všichni stejně jednou musí naučit, ale nikoho to nebaví. Snímek je pěkně zpracovaný. Chtěla jsem se podívat na nějaký film s nenáročným příběhem a to se povedlo. Možná je tam pár částí nad kterými se člověk lehce musí zamyslet, ale to je asi u každého filmu. Žádný film není jen o tom, aby na něj člověk koukal a nic. To by ho taky hned přepnul no ne? Jestli nemám pravdu, tak mi to klidně napište.

Herecké výkony hodnotím také jako kladné. Není asi nikdo, kdo by se mi nelíbil, ale jedna herečka je mi nesympatická. Jedná se sice o vedlejší roli, ale přeci jenom mi moc nesedla. Nevím, jestli je to tou rolí, nebo samotnou herečkou, ale prostě se mi nelíbila. No ale když si tak vezmu hlavní herecké dvojce v podání skvělé Kate Winslet (Titanic, Divergence, Mládeži nepřístupno) a skvělého herce Alana Ricmana (Alenka v říši divů, Harry Potter, Láska nebeská) myslím, že nemusím nic dodávat.

Po technické stránce se mi velmi líbilo prostředí, které vybrali. Jsou tam vidět jednotlivé detaily, což je pro tento styl velmi důležité. Například v konečné scéně se jim absolutně povedla vyrobit ta zahrada. No, podívejte se na to, ať sami vidíte, jak skvělé to je. V jednu chvilku jsem si říkala, že tam bych chtěla bydlet, nebo bych se tam aspoň chtěla podívat.

Když to celkově shrnu, film bych celkem doporučovala. Pokud chcete zkombinovat neobyčejný příběh s trochou vědomostí, tak je film ten pravý. Rozhodnutí je na vás. Pište komentáře, lajkujte, sdílejte, ale hlavně, čtěte knížky a sledujte filmy.

To je ode mě pro dnešek vše. Mějte se krásně a budu se těšit příště,

Vaše Katie

Lída Baarová

„Před válkou ji milovali, po válce nenáviděli“

Spousta lidí mi říkalo, že je film na nic a ať na něj nechodím. Ta druhá část mi říkala, že je to super, hlavně moje dobrá kamarádka Páťa. Chtěla jsem si na něj udělat vlastní názor. No a jaký je? Čtěte pozorně a dozvíte se to.

Příběh je vyprávěný samotnou Lídou Baarovou (Zdenka Procházková), která dělá rozhovor s jednou studentkou pracující na školní práci. Už jako mladá je Lída (Tatiana Pauhofová) hodně proslavená a její matka (Simona Stašová) si na ní plní svůj neuskutečněný sen stát se herečkou. Proto je na ní velmi pyšná. Jednoho dne dostane pozvánku na první roli v německém filmu. Tam se na konkurzu moc nepředvede, protože neumí správně německy vyslovovat a proto se hlavní tvůrci rozhodnou dát jí lekce němčiny. Po několika dnech se předvede a roli nakonec získá. Její matka je z toho samozřejmě nadšená a velmi ji podporuje. Lída zjistí, že její herecký kolega bude Gustav Fröhlich (Gedeon Burkhard) v tehdejší době nejlepší německý herec. Lída vypráví, jak se setkala i se samotným Adolfem Hitlerem (Pavel Kříž). Jednou se prý přišel podívat na natáčení jejího filmu a náhodou na ni narazil. Samozřejmě si ji hned oblíbil a zalíbila se i panu Goebbelsovi (Karl Markovics), který se do ní později zamiloval. Kariéra Lídy tím nesmírně rychle začala stoupat, až bylo skoro jasné, že to musí skončit pádem. Jak to nakonec s ní a jejím životem dopadne? Podívejte se a uvidíte.

Naprostá bomba. Já jsem neměla slov už na začátku.  To jak je film udělaný je prostě skvělé. Upřímně, dlouho jsem se těšila, až se konečně do kina dostanu, ale spousta lidí mi říkalo, že neviděli horši český film. Ti co ho neviděli, mi tvrdili, že se bojí, jak moc detailně budou popisovány momenty z války samotné a z utrpení celé rodiny Baarových. Nemyslím si, že by tam toho bylo moc, z války tam není ukázáno skoro nic, což je fajn, protože se sama na podobné věci nerada koukám. Přijdou mi až moc brutální a až moc pravdivé. Velmi se mi líbí, jak jsou popisovány pocity samotné Lídy Baarové. Na začátku své kariéry je na sebe pyšná a později začíná mít i velké seběvědomí, protože ví, že o ni muži mají zajém a ne malý. Když je prohlášena za zrádkyni země, jsou vykreslené její pocity z každé zráty, kterou si projde. Je na ní vidět, že už nemá chuť žít, už nad sebou zlomila hůl. Prožívá něco, co si nezasloužila. I když spousta lidí jí to vyčítá, i když je to zbytečné. Myslím, že když ji soudili předtím, budou ji soudit pořád. Spousta generací ještě v dnešní době bere to, co udělala velmi špatně. Proto si také myslím, že už potom neměla ani chuť s nikým mluvit.

Herecké výkony snad ani nemusím popisovat. Jsou naprosto skvělé. Fantastické obsazení, jak z německé strany, tak o českých hercích ani nemluvím. V hlavní roli Táňa Pauhofová, je to dokonalá herečka. O jejích situacích ani mluvit nemusím. Všichni myslím poznáme, že neměla vůbec jednoduchý úkol. Ztvárnit někoho, kdo byl ve svých letech velmi slavný není asi tak jednoduché. Nebo naopak je, co můžeme věddět. Aby tuhle roli dobře zahrála, měla po boku například briliantní paní herečku Simonu Stašovou, která se role pyšné matky zhostila na výbornou. Dokázala opět, že patří mezi české top herečky právem. Nejvíc se mi asi s ní líbila scéna před válkou, kdy Lída utekla z Německa, protože tam měla zakázáno hrát. Vrátila se do vysněné vily. Její matka se jí ani nedokázala podívat pořádně do očí, protože nechtěla uvěřit tomu, že  její dcera už není ta slavná herečka. Prostě skvělé.

Další, co bych hodnotila jako velmi kladné je zasazení do doby. Film je nějakým způsobem zmodernizovaný. Co však zůstalo jsou kostými, které se jim velmi povedly. Navíc se povedly i jednotlivé záběry, které jsou detailně zpracované. Určitě by se našlo ještě hodně vecí na zhodnocení, ale každý si na tom najde určitě to svoje.

Pro dnešek je to vše, komentujte, lajkujte, sdílejte, čtěte a sledujte filmy a budu se těšit přístě,

Vaše Katie

The Age Of Adaline ( Věčně Mladá )

„Kdo by chtěl stárnout…“

Pár dní chodím a přemýšlím pořád dokola nad jedním a tím samým. Jaký film, nebo knížku mám popsat, recenzovat, nebo jakkoliv charakterizovat. Několikrát jsem se rozepsala a později se zase zastavila. Až jsem nakonec našla ten jeden, který stojí za zmínku.

Adaline Bowman (Blake Lively) narozená v roce 1908 byla jako každé obyčejné dítě. Zažívala s rodiči spoustu radosti, až nakonec vyrostla do krásy. Našla si přítele, později manžela, porodila dceru a žila téměř šťastně až navěky. Téměř. Ve svých třiceti letech havaruje se svým autem a stane se zázrak- nejen, že autonehodu přežije, nikdy už nezestárne ani o jediný den.  Ze začátku si to možná malinko užívá, ale později se její stav stává přítěží. Nedokáže zůstat natrvalo na jednom místě, nemůže prožívat lásku a hlavně se o své tajemství nesmí s nikým podělit. Po několika letech se jí do života připlete krásný, mladý muž- Ellis (Michiel Huisman), do kterého se zamiluje. Všechno vypadá skvěle, až do chvíle, kdy odjedou na víkend za Ellisinými rodiči. Jeho otec William (Harrison Ford) se potká s Adaline a pozná v ní dívku, kterou kdysi miloval.

Poprvé jsem film viděla asi tak před půl rokem, ale to jsem ještě nevěděla, že bych na něj chtěla udělat recenzi. Přijde mi velmi dobře natočený. Občas mi přijde, že některé věci nejsou reálné, ale miluju fantasy. Žánrově se řadí spíše jako drama a jako romantický. Je krásné, jak moc si Adaline uvědomuje, že není výhoda nestárnout. Jenže jí nezbývá nic jiného, než utíkat od lidí, které miluje.

Herecké výkony jsou skvělé. Blake Lively (Adaline) má skvělou angličtinu. Pokud se bojíte, že ji nebudete rozumět, nemějte obavy. Má spousty scén, kdy se dívá, jak její nejbližší opouští a jak ji postupně nezbývá nikdo, komu by se mohla svěřit. Nedokážu si představit, jak bych se cítila, kdybych viděla svoji dceru stárnout před očima. Samozřejmě další herci hrají taky dobře, ale nemají tam tolik emotivních scén jako hlavní herečka.

Příběhově se mi nechce nic vytýkat, protože podle mě bych tam stejně žádnou chybu nenašla. Nechci, aby můj blog byl o tom, jak kritizuji filmy, nebo knížky. Chci aby jste se na moje doporučení podívali na film, o kterém píšu. 

Teď se vrátím k tomu, co jsem vám chtěla napsat. Film mám ráda, oblíbila jsem si ho, protože se mi líbí, jak jsou v něm zpracované jednotlivé scény, nejsou odfláknuté. Námět je určitě originální nápad. Skvěle zpracovaný. Je odlehčený a rychle vtáhne do děje. Možná, že u něj někdo z vás dokonce ukápne i slzu.

To by bylo pro dnešek všechno, pokud byste mi chtěli napsat, komentujte, lajkujte, sdílejte, čtěte a sledujte filmy.

Mějte se hezky a těším se příště,

Vaše Katie

The Intern ( Stážista )

„Nikdy není pozdě…“

Dnes budu psát o filmu, který je svým způsobem úžasný. Není to typický příklad komedie, to ne, ale pokud si chcete zpříjemnit večer nějakým pohodovým filmem, tenhle je pro to ten pravý.

70. letý vdovec, Ben (Robert De Niro)chce prožít svůj život naplno. Všechno, co kdy chtěl mít, má a nebaví ho pořád ten samý stereotypní život. Nechce už dál být jen důchodce. Hledá naplnění a smysl života. Jednou ale narazí na něco, co by mohlo obohatit jeho důchodcovský život. V jedné internetové společnosti totiž hledají stážisty mezi seniory. Bena tato nabídka velmi nadchne a přihlásí se. Hrozně moc se těší, až bude sedět za svým stolem a bude se moct pořádně pustit do práce. Jenže problém je v tom, že ho přidělí přímo k majitelce společnosti, slavné Jules Ostinové (Anne Hathaway). Ta jeho služby skoro nepotřebuje a tak se Ben musí zabavit nějak sám. Později Jules zjišťuje, že by jeho služby možná mohla i potřebovat a začne se s ním bavit na úplně jiné úrovni. Tím se spolu spřátelí. Jules pozná, že i přesto, že se jí v životě možná chvíli nedaří, neznamená, že není schopná vést celou společnost sama.

Nejdřív jsem si myslela, že příběh bude komedie, protože na internetu to tak psali. Film teda moc legrace není, je to spíše filozofický žánr, kombinovaný s občasným vtipem. Zpracování je ale velmi pohodové, a pokud si někdo potřebuje odpočinout od náročného dne, vřele doporučuji. Ten večer jsem usínala s opravdu hezkým a milým pocitem, který jsem dlouho nezažila.

Nemám proto potřebu nic vytýkat. Jediné, z čeho jsem byla malinko zklamaná, bylo, že jsem očekávala, jak jsem psala na začátku, komedii. To je ale jen můj pohled a můj problém. Očekávala jsem od filmu něco, co není.

Herecké výkony dnes budu hodnotit tak napůl. Není potřeba říkat, že dvojici De Niro a Hathaway není co vytýkat. Scény jsou odlehčené a na pohodu udělané. Jednou nebo dvakrát tam opravdu o něco jde a můžeme si všimnout, že Anne Hathaway zvládá těžší scény velmi dobře.

Vím, že filmy hodnotím vždycky podle sebe, ale dneska bych chtěla napsat o tom, jak film vnímá 17 letá dívka. Pro mě je naprosto úžasné vidět starého člověka, jak se snaží být jako my. Samozřejmě, že nemůže být úplně jako naše generace, ale jsem ráda, že jsem viděla někoho, kdo je v důchodu a svůj život nezahazuje. Přijde mi, že spousta seniorů si myslí, že jakmile odejdou z práce, je konec a nemají vůli pokračovat dál. Jen čekají, až přijde jejich čas. Věřte, několikrát jsem to sama viděla.

Proto by se film mohl pro ně stát malou inspirací. Pokud byste mi chtěli napsat, tak mi určitě napište a podělte se o své názory. Budu ráda za podporu, takže pokud se vám články líbí, staňte se mým pravidelným čtenářem, aby vám nic neuniklo.

Mějte se hezky a brzy se můžete těšit na další články,

Vaše Katie

The Danish Girl ( Dánská Dívka )

„Muž, který je ochoten cokoliv obětovat…“

Pro dnešní článek jsem si vybrala film, který je plný emocí, lásky, nenávisti, porozumění a změn. Je hodně emotivní, skoro celý film jsem byla v napětí a hltala ho, až do poslední chvíle. Film běží ještě v kinech, takže pokud chcete, tak na něj určitě běžte.

Představte si, že se ocitáte ve 20 letech minulého století. Einar Wegener (Eddie  Redmayne) je vážený a slavný malíř. Jeho žena Gerda (Alicia Vikander) se mu snaží ve všem pomáhat a podporuje ho. Občas se ale cítí být zastíněná, protože sama chce prorazit jako malířka portrétů. Jejich vztah je skoro dokonalý. A pak se stane něco, co změní jejich vztah navždy. Gerdě nepřijde její modelka na namalování jejího portrétu, a tak poprosí svého muže, aby jí asistoval. Poprosí ho, aby si vzal punčochy, boty a později mu dá i šaty. Einar zjistí, že se v šatech cítí velmi dobře, což v něm postupně začne vyvolávat zmatek. Nejdřív se s tím snaží vyrovnat „hrou“ na tajuplnou Einarovu sestřenku, Lili, ale později má stále větší přesvědčení, že zvenčí je sice muž, ale zevnitř je žena. Je připravený podstoupit cokoliv, jen aby mohl být někdo jiný. Na jeho dlouhé a velmi náročné cestě ho doprovází jeho Gerda, i přesto že musí přijmout ztrátu jejího milovaného manžela.

Jakmile jsem koukala na trailer, říkala jsem si, že to bude skvělý film. Měla jsem sice chvíli obavy z nudného příběhu, ale jakmile jsem si sedla do kina, věděla jsem, že chyba to nebyla. Film je skvělý po všech směrech. Příběh je skvěle zpracovaný. Na filmy, co jsou založené na pravdě se moc často nedívám, ale když už, stojí to za to.

Co se týče hereckých výkonů obou hlavních postav, nemám slov. Eddie Redmayn má v tomto snímku velmi těžké situace, které ztvárnil dokonale. Například ve scéně, kdy je líčen za postavu Lili, je vidět, jakoby se opravdu necítil jako muž. Člověk mu hned věří a donutí ho se nad tím zamyslet. Alespoň já jsem to udělala. Abych nezapomněla, Alicia Vikander jakožto Gerda, měla před sebou také nejednu těžkou scénu. Musela prožívat jaké to je, když ztratí svoji životní lásku, musela prožívat pocit odcizení s člověkem, s nímž prožila většinu jejího dosavadního života.

Když shrnu zpracování, mají ve filmu vskutku nádherné záběry krajin. Člověk si připadá, jako by se procházel po dánském venkově. Další, co se mi líbí, je styl starých kostýmů a interiérů. Celý tým si opravdu dal záležet, aby všechno bylo propracované do nejmenších detailů.

Co se mi ale zdálo zbytečné, bylo zkrácení konce. Úplný začátek byl jako rozjezd dobrý, později to začalo gradovat a jak už jsem čekala, že ve stejné náladě bude pokračovat i konec, spletla jsem se. Možná je to jen můj dojem, ale doufala jsem, že to ještě o trochu protáhnou.

Celkově je to film, na který se opravdu vyplatí dojít. 

Mějte se krásně a budu se těšit příště,

Vaše Katie

The Longest Ride ( Nejdelší Jízda )

„Dva životní příběhy - Jeden osud“

Už dlouho jsem vám sem chtěla dát právě tenhle film, ale vždycky se našlo něco aktuálnějšího. Konečně jsem se dostala k tomu, co jsem měla udělat už dávno.

Film vypráví o mladém rodeo jezdci Lukovi (Scott Eastwood), který se snaží vrátit po své nehodě zpátky na vrchol. Jednou se na svých závodech potká s ambiciózní studentkou Sophií (Britt Robertson), jenž se připravuje na svoji první velkou práci v New- Yorku. Zažívají spolu romantické chvíle a je jim spolu dobře, i když nevědí, jestli vůbec jejich vztah má budoucnost. Všechno se změní, když jednou v noci zachrání život jednomu staršímu muži - Irovi (Alan Alda). Ira vypráví skrz své dopisy, věnované zesnulé manželce Ruth (Oona Chaplin) svůj životní příběh. Sophie v nich nachází spoustu krásných momentů a zjistí, že jeden skoro obyčejný muž může být inspirací jak pro ni, tak i pro Luka.

Moc se mi líbí, jak jsou jednotlivé postavy v příběhu vykreslené. Řekla bych, že film není rozdělený na nějaké dobro a zlo, ale jen na obyčejné lidi s neobyčejnými vlastnostmi. Autor knihy (Nicholas Sparks) se rozhodl, napsat příběh v retrospektivním vyprávění. Jestli se bojíte, že nepoznáte dobu, kdy jste v minulosti, tak nemějte obavy, protože ve filmu je to velmi pěkně rozdělené. Je krásné, jak Sophie chodí za Irou, aby se dozvěděla něco víc o jeho životě a je skoro jediná, s kým Ira umí komunikovat.

Herecké výkony jsou skvělé. Někteří herci jsou víc známí, někteří méně, ale řekla bych, že na kvalitě to nic nemění. Ve snímku můžeme vidět například herečku Britt Robertson, která hrála např. v Avalonské Střední (Disney Channel), Tomorrowland a The First Time. Docela bych si přála,aby hrála ve více filmech.

V tomhle filmu asi nenajdu nic, co bych vyloženě řekla, že se mi nelíbí. Možná, když se podívám do jaké doby jsou zasazené Irovy vzpomínky, tak asi to, ale jen kvůli tomu, že moc nemusím období druhé sv. války. Ale to záleží na názorů každého jednotlivce. Je pozoruhodné, jak se mění vztah jednoho páru. Stydlivý chlapec pozve dívku ven, později se do sebe zamilují a myslí si, že už to ani lepší být nemůže. Jenže pak se stane něco, co by ani jeden z nich nečekal a jejich vztah začne pomalu upadat. Jestli se k sobě vrátí nebo ne, to musíte zjistit sami. Určitě se na film podívejte. 

Mějte se krásně,

Vaše Katie

Joy

"Žena, která ví, co je byznys"

Zjistila jsem, že poslední dobou se dívám na filmy, které pro mě mají nějaký hlubší záměr. Většinou je to ale náhoda. Jeden pro mě velmi zajímavý film je právě Joy, o něm vám dnes budu povídat.

Snímek vypráví o dívce Joy (Jennifer Lawrence), kterou baví vyrábět nejrůznější věci. Ráda jsi jde za svým cílem a tak není divu, že se snaží překonávat nejrůznější překážky. Spousta věcí jí nevychází, zažívá ztrátu nejbližších, vypořádává se s finančními nedostatky atd.. Přesto všechno si svůj sen dokáže splnit. Jak to? Protože věří, že když má někdo nějaký nápad, stojí za to do něj investovat. Její úspěch je založený na jednom z nejlepších domácích „pomocníků“ na trhu. Jelikož jí spousta lidí závidí, z přátel se postupně stanou nepřátelé a z nepřátel naopak přátelé pro život. Joy vyrostla z naivní holky ve velmi vlivnou dámu a je dodnes příkladem většiny žen.

Tenhle film se stal pro mě něčím výjimečným. Nejsem sice schopná zatím popsat čím, protože jsem ho viděla teprve minulý týden v kině, ale některé věci mi jsou naopak jasné. Velmi se mi líbí, jak se Joy dostává přes všechny nástrahy života. Jsem ráda, že není jako její matka, sedící pořád u svého seriálu. Nad tímhle jsem se musela velmi zamyslet, protože mi přijde, že jsem poslední dobou stejná. Začal se mi totiž líbit jeden seriál, na který se dívám dnes a děně. Ale nebudu odbíhat od tématu a budu se držet toho, co jsem vám chtěla sdělit už na začátku.

Film je velmi hezky natočený, režisérovi (David O. Russel) se snímek velmi povedl. Všemu jsem rozuměla, jenom začátek mi přišel malinko nepochopitelný. Občas se tam totiž vyskytovaly slova, která jsem nepostřehla, nebo nevnímala. Bylo tam moc odborných slov, pocházející z řeči ekonomů.  Ale jakmile jsem se do filmu zakoukala a soustředila jsem se, začal se mi zdát dobrý.

Líbí se mi, jak režisér a herci, dokázali udělat napětí mezi nimi v rodině. Naznačují nám tam, že ne vždy musí být ideální rodina. Mezi některými lidmi může docházet k napětí, nenávisti a to se mi líbí. Film je zasazen hodně do reality, takže pro někoho jako já je to něco úžasného. Dívat se na to, jak někdo tvoří podle skutečnosti. 

To je ode mě pro zatím vše,

Vaše Katie

Rudá Královna

Victoria Aveyardová

"Rudá a Stříbrná už nejsou jenom barvy"

Páni, musím se přiznat, že jsem původně chtěla napsat recenzi na film. Jakmile jsem Rudou královnu dočetla, byla jsem plná emocí a chtěla jsem se o ně s někým podělit. Někteří vášniví čtenáři budou vědět, o čem mluvím. Knihu vydalo knižní nakladatelství CooBoo.

Svět je rozdělen do dvou částí. Na ty urozenější, Stříbrné - zabijáky, co mají vražedné i léčitelské schopnosti, povyšující se nad ty, co nejsou vyjímeční - Rudé. Sedmnáctiletá Mare Barrowová je Rudá. S tím nic neudělá a je s tím naprosto smířená. Dostala příležitost, pracovat v paláci plném Stříbrných, ve městě, jenž nenávidí. Později zjišťuje, že i když je její krev jako rubín, ovládá sílu, která je nad její chápání. Tím se stává pro Stříbrné hrozbou a zároveň terčem. Moc a síla představují nebezpečnou hru. Kdo nakonec vyhraje v tomhle světě, rozděleném krví?

Ani teď, po pár dnech, si pořádně nemůžu uvědomit, co se v té knížce stalo.  Jakmile jsem ji dočetla, byla jsem plná velmi smíšených pocitů. Ať už jsem čekala jakýkoliv konec, tohle ani náhodou. Kniha je plná napětí od začátku až do konce a opět jsem do děje byla vtažena hned. Nechci vám tu moc spoilerovat, a tak napíšu jen pár poznatků, které si odnáším.

Autorka knihu píše asi mojí nejoblíbenější formou. Ocitáme se v myšlenkách hlavní hrdinky, a že jich není málo. Velmi pěkně je zde vykreslena jedna vlastnost, na kterou když si vzpomenu, tak mi běhá doteď mráz po zádech. Ta vlastnost, je umění manipulace, se kterou se mnozí z vás setkávají dnes a denně. Nečekala jsem, že postava, jsem  celou dobu považovala za kladnou, bude takový hrozný podrazák. Musím ale uznat, že jsem ty lži zbaštila i s navijákem. 

Co se týče žánru, řadila bych to kategorie fantasy, pro dívky, ale pokud by si knihu chtěl přečíst i nějaký chlapec, tak také doporučuji.  Příběh si je o dívce, ale řekla bych, že kluci se v některých situacích také uvidí.

Fascinuje mě, jak autorka dokáže popsat všechny ty pocity a vjemy, které ona vnímá. Místo toho, aby popsala nějakou věc jedním slovem, do detailu vykresluje jednotlivé prvky. Miluju, když se můžu o věcech dozvědět víc, než jen pouhou slupku.

Kdybych měla něco vytýkat, jakože skoro není co, tak je to otevřený konec. Vím, je to sice trilogie, ale stejně tyhle konce nemám ráda. Ještě jedna věc, ale to je spíš můj úhel pohledu. Občas mi přišlo, že něco bylo až moc brutální a až moc přes čáru. 

Mějte se krásně a budu se těšit u dalšího článku,

Vaše Katie

We Are Your Friends

"Láska a přátelství VS Práce a velký úspěch"

Posledních pár dní přemýšlím, jak začít, nebo jak napsat úvod. Film jsem zatím viděla jen jednou, a proto se snažím najít vhodná slova, jak vám ho popsat.

Film se točí okolo 23letého Dj Cola 
(Zac Efron), pracujícím na své skladbě, se kterou chce prorazit do světa. Podle něj stačí jedna dobrá skladba k tomu, aby si naklonil tisíce fanoušků. Spolu se svými přáteli z dětství se snaží vymyslet jakýkoliv způsob, aby si dokázali vydělat na jídlo a na chlast. Jeho „lajdácký“ život skončí, když se náhodou seznámí s Dj Jamesem (Wes Bentley). Ten se mu snaží pomoc, aby dosáhl toho, po čem touží. Jenže, když se mladý Cole zamiluje do Jamesovi mladší přítelkyně, věci se ještě více zkomplikují. Nakonec si Cole bude muset vybrat mezi přátelstvím, láskou a kariérou a úspěchem.

Než jsem se podívala na film, tak jsem vůbec nevěděla o čem je. Hraje v něm můj oblíbenec Zac Efron a tak jsem si řekla, že by mohl být fajn. V některých ohledech jsem ráda, že jsem se na něj podívala, ale některé věci mě zklamaly. Pokud čekáte, že film je o tom, že z kluka, co nemá skoro nic, se najednou stane hvězda, tak to vás zklamu. Film je ze „zákulisí“ umělecké sféry. Je tam hodně dobře vykreslené, že spousta umělců může být slavnými, ale cesta k úspěchu tak lehká není. Aby Cole a jeho parta zvládli všechny nástrahy, ať už problémy s nájmem, nebo nedostatek práce, většinou je řeší tím, že jdou na párty a nebo prodávají drogy.

Pomalu se dostáváme k tomu, co mě asi zklamalo nejvíc. Myslela jsem si, že film bude hlavně o hudbě. Ne že by jí tam bylo málo, ale hudba je laděná do stylu, který se mně osobně moc nelíbí. Jinak já moc stylu večerní paření moc nefandím. Nemám potřebu se jít jen tak opít, nebo zhulit. Je to možná i proto, že mám ve volném času pořád co dělat, a tak se nenudím.

Abych tu pořád jen nepsala samou kritiku, chtěla bych vám napsat věci a obzvlášť jednu moji oblíbenou scénu. V celém filmu jsem našla hodně moudra, které většinou říká právě Zac Efron (Cole). Jeho styl hraní se hodně změnil, od začátků s High Shcool Musical. Scéna nebo spíše moment, co mě dost oslovil, je skoro na konci filmu, kdy si Cole jde zaběhat. Běhá už docela dlouho a tak se mu vybije telefon. On si sundá sluchátka a najednou si uvědomí, že má okolo sebe hrozně moc zvuků, což si předtím vůbec nevšímal.

V závěru bych vám chtěla napsat, že film se mi docela líbil, až na některé ty věci, no ale ne každému se musí nutně líbit všechno. 

Budu se těšit u dalšího filmu nebo knížky,

Vaše Katie

Skleněný Trůn

Sarah J. Maasová

"Kráska, která vám doslova vyrazí dech"

Půl roku jsem chodila a váhala jsem, jestli si právě Skleněný Trůn mám koupit. Věděla jsem, že kniha je určená všem milovníkům Hunger Games a proto jsem si říkala, že to bude o ničem. Opak je pravdou (to jsem ale zjistila až později). Nakonec jsem tak dlouho okolo knížky chodila, až jsem ji dostala k svátku. Kniha je vydaná mně osobně blízkým nakladatelstvím, Coo Boo.

Příběh vypráví o osmnáctileté Celeaně, která je nejlepší nájemnou vražedkyní v zemi. Skoro od narození byla vychovávaná k jedinému úkolu a to, stát se nejlepším zabijákem ve světě. Vždycky chtěla být rychlá, mrštná, tichá, nedosažitelná. Jenže udělala jedinou chybu. Nechala se chytit.  Proto si teď odpykává svůj doživotní trest v Endovieru, špinavých, hnusných solných dolech, odkud není úniku. Celý příběh začíná právě tady, kdy jí princ nabídne šanci, jak získat svobodu, bude ho totiž reprezentovat v turnaji, ve kterém se proti sobě postaví 24 těch nejlepších zlodějů a vrahů v celé zemi. Boj na život a na smrt, výměnou za svobodu, taková nabídka se neodmítá. Když ale její soupeři začnou postupně umírat i mimo souboje, Celeana se tak začne potýkat nejen s nimi, ale i s něčím zvláštním a tajemným, co se ukrývá hluboko za hradními zdmi.

Upřímně, ze začátku jsem si myslela, že je to jen chabá napodobenina THG (The Hunger Games). Jsem ráda, že opak je pravdou. Existuje spousta knížek, které vás jednoduše do děje nevtáhnou, i kdyby padaly trakaře. To všichni víme a každý z vás už se určitě s takovou knížkou setkal. Skleněný trůn do kategorie „nudné“ opravdu nepatří. Kniha vás

do děje vtáhne okamžitě, já sama jsem jí měla rychle přečtenou.

Kdybych vám tady měla popisovat, co všechno se líbí, asi bychom tu byli hodně dlouho. Raději vám to trochu zkrátím, abych něco neprozradila. Ve skleněném trůně nejde jako v Hunger Games o to, aby se každý rok povraždilo několik lidí a nahnal se tak lidem strach. Bojovníci jsou sice porovnáváni v jednotlivých disciplínách, dokonce se učí i bojovat, ale nikdy se nesmí navzájem napadnout a už vůbec se nesmí zabíjet. Proto se mi knížka tak moc líbí, porovnání soupeřů nespočívá v tom, kolik nepřátel praštíte po hlavě, ale v tom, jak jste chytří a jak dokážete využívat svých schopností.

Pokud bych měla něco vytýkat, tak je to styl psaní, na který jsem si musela chvíli zvykat. Kniha je psaná stylem vyprávěním. Není to jako u THG, kdy se ocitáme v myšlenkách hlavní hrdinky. Nakonec to pro mě byla ale docela příjemná změna. Co se týče žánru, zase se ocitáme ve sci-fi, fantasy díle, tentokráte se špetkou humoru. Hodně se mi líbí, jak některé postavy umí vtipně „srazit“ ty další.

Když to shrnu kolem a kolem, THG se mi četly hodně dobře, ale Skleněný trůn se mi četl ještě o 40% lépe. Je to příběh plný dobrodružství, akce, porozumění, vášně a citu.

Budu se těšit u dalšího článku,

Vaše Katie