„Kdo by chtěl stárnout…“
Pár dní chodím a přemýšlím pořád dokola nad jedním a tím samým. Jaký film, nebo knížku mám popsat, recenzovat, nebo jakkoliv charakterizovat. Několikrát jsem se rozepsala a později se zase zastavila. Až jsem nakonec našla ten jeden, který stojí za zmínku.
Adaline Bowman (Blake Lively) narozená v roce 1908 byla
jako každé obyčejné dítě. Zažívala s rodiči spoustu radosti, až nakonec
vyrostla do krásy. Našla si přítele, později manžela, porodila dceru a žila
téměř šťastně až navěky. Téměř. Ve svých třiceti letech havaruje se svým autem
a stane se zázrak- nejen, že autonehodu přežije, nikdy už nezestárne ani o
jediný den. Ze začátku si to možná
malinko užívá, ale později se její stav stává přítěží. Nedokáže zůstat
natrvalo na jednom místě, nemůže prožívat lásku a hlavně se o své tajemství
nesmí s nikým podělit. Po několika letech se jí do života připlete krásný,
mladý muž- Ellis (Michiel Huisman), do kterého se zamiluje. Všechno vypadá
skvěle, až do chvíle, kdy odjedou na víkend za Ellisinými rodiči. Jeho
otec William (Harrison Ford) se potká s Adaline a pozná v ní dívku,
kterou kdysi miloval.
Poprvé jsem film viděla asi tak před půl rokem, ale to jsem
ještě nevěděla, že bych na něj chtěla udělat recenzi. Přijde mi velmi dobře
natočený. Občas mi přijde, že některé věci nejsou reálné, ale miluju fantasy.
Žánrově se řadí spíše jako drama a jako romantický. Je krásné, jak moc si
Adaline uvědomuje, že není výhoda nestárnout. Jenže jí nezbývá nic jiného, než
utíkat od lidí, které miluje.
Herecké výkony jsou skvělé. Blake Lively (Adaline) má
skvělou angličtinu. Pokud se bojíte, že ji nebudete rozumět, nemějte obavy. Má
spousty scén, kdy se dívá, jak její nejbližší opouští a jak ji postupně nezbývá
nikdo, komu by se mohla svěřit. Nedokážu si představit, jak bych se cítila,
kdybych viděla svoji dceru stárnout před očima. Samozřejmě další herci hrají
taky dobře, ale nemají tam tolik emotivních scén jako hlavní herečka.
Příběhově se mi nechce nic vytýkat, protože podle mě bych
tam stejně žádnou chybu nenašla. Nechci, aby můj blog byl o tom, jak kritizuji
filmy, nebo knížky. Chci aby jste se na moje doporučení podívali na film, o
kterém píšu.
Teď se vrátím k tomu, co jsem vám chtěla napsat. Film
mám ráda, oblíbila jsem si ho, protože se mi líbí, jak jsou v něm zpracované
jednotlivé scény, nejsou odfláknuté. Námět je určitě originální nápad. Skvěle
zpracovaný. Je odlehčený a rychle vtáhne do děje. Možná, že u něj někdo z vás
dokonce ukápne i slzu.
To by bylo pro dnešek všechno, pokud byste mi chtěli napsat,
komentujte, lajkujte, sdílejte, čtěte a sledujte filmy.
Mějte se hezky a těším se příště,
Vaše Katie
Žádné komentáře:
Okomentovat