Rudá Královna

Victoria Aveyardová

"Rudá a Stříbrná už nejsou jenom barvy"

Páni, musím se přiznat, že jsem původně chtěla napsat recenzi na film. Jakmile jsem Rudou královnu dočetla, byla jsem plná emocí a chtěla jsem se o ně s někým podělit. Někteří vášniví čtenáři budou vědět, o čem mluvím. Knihu vydalo knižní nakladatelství CooBoo.

Svět je rozdělen do dvou částí. Na ty urozenější, Stříbrné - zabijáky, co mají vražedné i léčitelské schopnosti, povyšující se nad ty, co nejsou vyjímeční - Rudé. Sedmnáctiletá Mare Barrowová je Rudá. S tím nic neudělá a je s tím naprosto smířená. Dostala příležitost, pracovat v paláci plném Stříbrných, ve městě, jenž nenávidí. Později zjišťuje, že i když je její krev jako rubín, ovládá sílu, která je nad její chápání. Tím se stává pro Stříbrné hrozbou a zároveň terčem. Moc a síla představují nebezpečnou hru. Kdo nakonec vyhraje v tomhle světě, rozděleném krví?

Ani teď, po pár dnech, si pořádně nemůžu uvědomit, co se v té knížce stalo.  Jakmile jsem ji dočetla, byla jsem plná velmi smíšených pocitů. Ať už jsem čekala jakýkoliv konec, tohle ani náhodou. Kniha je plná napětí od začátku až do konce a opět jsem do děje byla vtažena hned. Nechci vám tu moc spoilerovat, a tak napíšu jen pár poznatků, které si odnáším.

Autorka knihu píše asi mojí nejoblíbenější formou. Ocitáme se v myšlenkách hlavní hrdinky, a že jich není málo. Velmi pěkně je zde vykreslena jedna vlastnost, na kterou když si vzpomenu, tak mi běhá doteď mráz po zádech. Ta vlastnost, je umění manipulace, se kterou se mnozí z vás setkávají dnes a denně. Nečekala jsem, že postava, jsem  celou dobu považovala za kladnou, bude takový hrozný podrazák. Musím ale uznat, že jsem ty lži zbaštila i s navijákem. 

Co se týče žánru, řadila bych to kategorie fantasy, pro dívky, ale pokud by si knihu chtěl přečíst i nějaký chlapec, tak také doporučuji.  Příběh si je o dívce, ale řekla bych, že kluci se v některých situacích také uvidí.

Fascinuje mě, jak autorka dokáže popsat všechny ty pocity a vjemy, které ona vnímá. Místo toho, aby popsala nějakou věc jedním slovem, do detailu vykresluje jednotlivé prvky. Miluju, když se můžu o věcech dozvědět víc, než jen pouhou slupku.

Kdybych měla něco vytýkat, jakože skoro není co, tak je to otevřený konec. Vím, je to sice trilogie, ale stejně tyhle konce nemám ráda. Ještě jedna věc, ale to je spíš můj úhel pohledu. Občas mi přišlo, že něco bylo až moc brutální a až moc přes čáru. 

Mějte se krásně a budu se těšit u dalšího článku,

Vaše Katie

We Are Your Friends

"Láska a přátelství VS Práce a velký úspěch"

Posledních pár dní přemýšlím, jak začít, nebo jak napsat úvod. Film jsem zatím viděla jen jednou, a proto se snažím najít vhodná slova, jak vám ho popsat.

Film se točí okolo 23letého Dj Cola 
(Zac Efron), pracujícím na své skladbě, se kterou chce prorazit do světa. Podle něj stačí jedna dobrá skladba k tomu, aby si naklonil tisíce fanoušků. Spolu se svými přáteli z dětství se snaží vymyslet jakýkoliv způsob, aby si dokázali vydělat na jídlo a na chlast. Jeho „lajdácký“ život skončí, když se náhodou seznámí s Dj Jamesem (Wes Bentley). Ten se mu snaží pomoc, aby dosáhl toho, po čem touží. Jenže, když se mladý Cole zamiluje do Jamesovi mladší přítelkyně, věci se ještě více zkomplikují. Nakonec si Cole bude muset vybrat mezi přátelstvím, láskou a kariérou a úspěchem.

Než jsem se podívala na film, tak jsem vůbec nevěděla o čem je. Hraje v něm můj oblíbenec Zac Efron a tak jsem si řekla, že by mohl být fajn. V některých ohledech jsem ráda, že jsem se na něj podívala, ale některé věci mě zklamaly. Pokud čekáte, že film je o tom, že z kluka, co nemá skoro nic, se najednou stane hvězda, tak to vás zklamu. Film je ze „zákulisí“ umělecké sféry. Je tam hodně dobře vykreslené, že spousta umělců může být slavnými, ale cesta k úspěchu tak lehká není. Aby Cole a jeho parta zvládli všechny nástrahy, ať už problémy s nájmem, nebo nedostatek práce, většinou je řeší tím, že jdou na párty a nebo prodávají drogy.

Pomalu se dostáváme k tomu, co mě asi zklamalo nejvíc. Myslela jsem si, že film bude hlavně o hudbě. Ne že by jí tam bylo málo, ale hudba je laděná do stylu, který se mně osobně moc nelíbí. Jinak já moc stylu večerní paření moc nefandím. Nemám potřebu se jít jen tak opít, nebo zhulit. Je to možná i proto, že mám ve volném času pořád co dělat, a tak se nenudím.

Abych tu pořád jen nepsala samou kritiku, chtěla bych vám napsat věci a obzvlášť jednu moji oblíbenou scénu. V celém filmu jsem našla hodně moudra, které většinou říká právě Zac Efron (Cole). Jeho styl hraní se hodně změnil, od začátků s High Shcool Musical. Scéna nebo spíše moment, co mě dost oslovil, je skoro na konci filmu, kdy si Cole jde zaběhat. Běhá už docela dlouho a tak se mu vybije telefon. On si sundá sluchátka a najednou si uvědomí, že má okolo sebe hrozně moc zvuků, což si předtím vůbec nevšímal.

V závěru bych vám chtěla napsat, že film se mi docela líbil, až na některé ty věci, no ale ne každému se musí nutně líbit všechno. 

Budu se těšit u dalšího filmu nebo knížky,

Vaše Katie

Skleněný Trůn

Sarah J. Maasová

"Kráska, která vám doslova vyrazí dech"

Půl roku jsem chodila a váhala jsem, jestli si právě Skleněný Trůn mám koupit. Věděla jsem, že kniha je určená všem milovníkům Hunger Games a proto jsem si říkala, že to bude o ničem. Opak je pravdou (to jsem ale zjistila až později). Nakonec jsem tak dlouho okolo knížky chodila, až jsem ji dostala k svátku. Kniha je vydaná mně osobně blízkým nakladatelstvím, Coo Boo.

Příběh vypráví o osmnáctileté Celeaně, která je nejlepší nájemnou vražedkyní v zemi. Skoro od narození byla vychovávaná k jedinému úkolu a to, stát se nejlepším zabijákem ve světě. Vždycky chtěla být rychlá, mrštná, tichá, nedosažitelná. Jenže udělala jedinou chybu. Nechala se chytit.  Proto si teď odpykává svůj doživotní trest v Endovieru, špinavých, hnusných solných dolech, odkud není úniku. Celý příběh začíná právě tady, kdy jí princ nabídne šanci, jak získat svobodu, bude ho totiž reprezentovat v turnaji, ve kterém se proti sobě postaví 24 těch nejlepších zlodějů a vrahů v celé zemi. Boj na život a na smrt, výměnou za svobodu, taková nabídka se neodmítá. Když ale její soupeři začnou postupně umírat i mimo souboje, Celeana se tak začne potýkat nejen s nimi, ale i s něčím zvláštním a tajemným, co se ukrývá hluboko za hradními zdmi.

Upřímně, ze začátku jsem si myslela, že je to jen chabá napodobenina THG (The Hunger Games). Jsem ráda, že opak je pravdou. Existuje spousta knížek, které vás jednoduše do děje nevtáhnou, i kdyby padaly trakaře. To všichni víme a každý z vás už se určitě s takovou knížkou setkal. Skleněný trůn do kategorie „nudné“ opravdu nepatří. Kniha vás

do děje vtáhne okamžitě, já sama jsem jí měla rychle přečtenou.

Kdybych vám tady měla popisovat, co všechno se líbí, asi bychom tu byli hodně dlouho. Raději vám to trochu zkrátím, abych něco neprozradila. Ve skleněném trůně nejde jako v Hunger Games o to, aby se každý rok povraždilo několik lidí a nahnal se tak lidem strach. Bojovníci jsou sice porovnáváni v jednotlivých disciplínách, dokonce se učí i bojovat, ale nikdy se nesmí navzájem napadnout a už vůbec se nesmí zabíjet. Proto se mi knížka tak moc líbí, porovnání soupeřů nespočívá v tom, kolik nepřátel praštíte po hlavě, ale v tom, jak jste chytří a jak dokážete využívat svých schopností.

Pokud bych měla něco vytýkat, tak je to styl psaní, na který jsem si musela chvíli zvykat. Kniha je psaná stylem vyprávěním. Není to jako u THG, kdy se ocitáme v myšlenkách hlavní hrdinky. Nakonec to pro mě byla ale docela příjemná změna. Co se týče žánru, zase se ocitáme ve sci-fi, fantasy díle, tentokráte se špetkou humoru. Hodně se mi líbí, jak některé postavy umí vtipně „srazit“ ty další.

Když to shrnu kolem a kolem, THG se mi četly hodně dobře, ale Skleněný trůn se mi četl ještě o 40% lépe. Je to příběh plný dobrodružství, akce, porozumění, vášně a citu.

Budu se těšit u dalšího článku,

Vaše Katie

English blog

Dear English readers,
I want to apolize that I write only in my birth language so far, but that will change soon. I had an idea of writting blog in english language, so please be patient,
(For now, you can translate it in translator, that  I have in right side of the page)

English blog coming soon.

Yours Katie

The Hunger Games Mockingjay part 2

       "Vyvrcholení epické trilogie"

Jako mojí první „recenzi“ jsem si vybrala mě osobně velmi blízký film. Není to tak dávno, co byl vpuštěn do kin, takže si myslím, že pokud jste ho ještě zatím neviděli, tak by vám tento článek mohl pomoct v tom, že na něj do toho kina zajdete. Jestli už jste ho viděli, tak aspoň můžete porovnat vaše dojmy s mými.

Poslední díl, celé trilogie The Hunger Games je plný napětí, zvratů a nečekaných událostí. Výsledek povstání bude mít vliv nejen na osud války, ale i na další průběh, budoucnost všech lidí, žijící v Panemu. Katniss a pár jejích nejbližších lidí, jako je například Gale a Finnick, později i Peeta, se dostávají všemi možnými pastmi, nástrahami, které si pro ně prezident Snow připravil.

Jak už jsem psala na začátku, film, jako celá trilogie je mi velmi blízký. Hodně moc jsem se na něj těšila a určitě mě nezklamal. Je to sci-fi, fantasy žánr, který se snaží poukázat na to, jaká by mohla být naše budoucnost. Film je na motivy knihy, která se také velmi povedla. Spousta věcí, je zde zachycováno myšlenkami autorky.

Příběh ale není jen o tom, aby se ukázalo to, jaká hrozná budoucnost nás čeká a ani si nemyslím, že by trilogie byla vymyšlená za účelem ukázky, jak velké brutality jsou lidé schopní. Ne, v těchto filmech je mnohem víc. Asi nejvíce, se mi libí momenty, které jsou v knize ještě o malinko detailněji popsané a to sice, chvíle, kdy si Peeta postupně uvědomuje, že se ho Katniss nesnaží zabít, ale že by do něj mohla být i zamilovaná. To, jak se Peeta na všechno vyptává, pravda, nebo lež, je hrozně hezké. Na druhou stranu mi občas bylo líto Hurikána, protože on čekal, že si vybere jeho a občas mi přišlo, že by si Katniss nezasloužila se svým chováním ani jednoho. Známe to, klasický milostný trojúhelník. Kdo si má vybrat, že ano.

Co se týče režijního zpracování a hereckých výkonů, musím uznat, že film je doveden k dokonalosti. Když si uvědomíte, že film je dlouhý skoro dvě a půl hodiny, nemůžete se divit, že se sem tam najde nějaká ta drobná chybička. Určitě je velmi těžké předělat fantazijní myšlení autorky, do hmotné podoby filmu, ale všechny triky, animace jsou podle geniálně vymyšlené. Vezměte si jenom scénu, kde všechno vybuchuje, nebo kde se objevují zmutovaní lidé. Tohle všechno je z velké části dělané na počítači až po tom, co se jednotlivé scény natočí. Herecké výkony například Jennifer Lawrence (Katniss) jsou opravdu dokonalé. Například skoro v poslední scéně má před sebou záchvaty hysterie, které jsou možná na normální život lehce přehnané, ale stejně, skvěle zpracovaná situace, kdy si uvědomí, že ztratila někoho, kdo pro ni byl blízký.

Na závěr bych vám chtěla říct, že pokud váháte, jestli na něj zajít nebo ne, určitě na něj jděte. Film se mi líbil od začátku až do konce, mám ráda filmy, které Vás vtáhnou do děje, a nepřemýšlíte nad tím, když bude konec. Tohle kritérium tenhle film splnil. Jediné, co bych asi vytkla je, že některé věci, které se mi líbily v knížce, ve filmu chybí, ale to je detail, který není tolik důležitý.

Hodnocení budete mí u každého filmu jako procentuální porovnání ze stránky CSFD a mých pocitů a celkových dojmů.

Mějte se krásně, 

Vaše Katie

Začátek a seznámení s blogem

Vítejte na mém blogu. V dnešní době má spousta lidí zkušenosti ať už s blogem, nebo s Youtubem, ale většina lidí, na které se třeba občas dívám, mají články, nebo videa o jejich módě, jejich životním stylu, vytvářejí tutoriály, jak se správně nalíčit, nalakovat si nehty, nebo si třeba udělat krásný účes. Neříkám, že tyhle věci ráda nesleduji, že si ráda neupravím nehty, nebo že se nelíčím, ale myslím si, že v této době je toho všude spousta. Proto bych ráda na tomto blogu psala o něčem jiném.

Chtěla bych psát o tom, co ráda dělám a co mě baví asi ze všeho nejvíc. Když už nesedím ve škole, za klavírem, u kytary, velmi ráda čtu knihy a ještě raději mám sledování filmů, nejlépe v angličtině. Protože tyhle poslední dvě aktivity mám ze všeho nejraději, ráda bych můj blog věnovala právě tomu. Ráda bych sem psala zkušenosti s různými filmy, nebo s knihami, takže to budou takové moje malé recenze.

Asi se nebudu držet nějakých internetových zásad, jak správně napsat recenzi, spíš je budu psát podle mého instinktu, protože to je asi moje nejsilnější stránka. Vykašlat se na zbytečné myšlenky a psát to, co je pro mě důležité. Občas recenzím budu dávat i své menší hodnocení, ale většinou to bude spíše o dojmech, pocitech a náladách.

Doufám, že se vám můj blog bude příjemně číst a možná vám i pomůže se rozhodnout, na který film si udělat čas a jestli nemáte z nějaké knížky stejné dojmy jako já.

Vaše Katie