„Muž, který je ochoten cokoliv
obětovat…“
Pro dnešní článek jsem si vybrala
film, který je plný emocí, lásky, nenávisti, porozumění a změn. Je hodně
emotivní, skoro celý film jsem byla v napětí a hltala ho, až do poslední
chvíle. Film běží ještě v kinech, takže pokud chcete, tak na něj určitě
běžte.
Představte si, že se ocitáte ve
20 letech minulého století. Einar Wegener (Eddie
Redmayne) je vážený a slavný malíř. Jeho žena Gerda (Alicia Vikander) se
mu snaží ve všem pomáhat a podporuje ho. Občas se ale cítí být zastíněná,
protože sama chce prorazit jako malířka portrétů. Jejich vztah je skoro
dokonalý. A pak se stane něco, co změní jejich vztah navždy. Gerdě nepřijde
její modelka na namalování jejího portrétu, a tak poprosí svého muže, aby jí
asistoval. Poprosí ho, aby si vzal punčochy, boty a později mu dá i šaty. Einar
zjistí, že se v šatech cítí velmi dobře, což v něm postupně začne
vyvolávat zmatek. Nejdřív se s tím snaží vyrovnat „hrou“ na tajuplnou
Einarovu sestřenku, Lili, ale později má stále větší přesvědčení, že zvenčí je
sice muž, ale zevnitř je žena. Je připravený podstoupit cokoliv, jen aby mohl
být někdo jiný. Na jeho dlouhé a velmi náročné cestě ho doprovází jeho Gerda, i
přesto že musí přijmout ztrátu jejího milovaného manžela.
Jakmile jsem koukala na trailer, říkala jsem si, že to bude
skvělý film. Měla jsem sice chvíli obavy z nudného příběhu, ale jakmile
jsem si sedla do kina, věděla jsem, že chyba to nebyla. Film je skvělý po všech
směrech. Příběh je skvěle zpracovaný. Na filmy, co jsou založené na pravdě se
moc často nedívám, ale když už, stojí to za to.
Co se týče hereckých
výkonů obou hlavních postav, nemám slov. Eddie Redmayn má v tomto snímku
velmi těžké situace, které ztvárnil dokonale. Například ve scéně, kdy je líčen
za postavu Lili, je vidět, jakoby se opravdu necítil jako muž. Člověk mu hned
věří a donutí ho se nad tím zamyslet. Alespoň já jsem to udělala. Abych
nezapomněla, Alicia Vikander jakožto Gerda, měla před sebou také nejednu
těžkou scénu. Musela prožívat jaké to je, když ztratí svoji životní lásku,
musela prožívat pocit odcizení s člověkem, s nímž prožila většinu jejího
dosavadního života.
Když shrnu zpracování, mají ve filmu vskutku nádherné záběry krajin.
Člověk si připadá, jako by se procházel po dánském venkově. Další, co se mi
líbí, je styl starých kostýmů a interiérů. Celý tým si opravdu dal záležet, aby
všechno bylo propracované do nejmenších detailů.
Co se mi ale zdálo zbytečné, bylo zkrácení konce. Úplný začátek
byl jako rozjezd dobrý, později to začalo gradovat a jak už jsem čekala, že ve
stejné náladě bude pokračovat i konec, spletla jsem se. Možná je to jen můj
dojem, ale doufala jsem, že to ještě o trochu protáhnou.
Celkově je to film, na který se opravdu vyplatí dojít.
Mějte se krásně a budu se těšit příště,
Vaše Katie
Žádné komentáře:
Okomentovat